03 | ROUDNICE, KTERÁ UMÍ POČÍTAT.
Roudnice musí investovat. Do ulic, škol, veřejného prostoru, sportu, kultury i projektů, které připraví město na budoucnost.
U veřejných peněz ale nestačí vědět, kolik stojí samotná stavba. Důležité je také vědět, kolik zaplatí město, kdo ponese riziko zdražení, kolik bude stát následný provoz a co konkrétně za vynaložené peníze obyvatelé získají.
Rozpočet města pro rok 2026 byl schválen ve výši 575 milionů Kč a na rozvojové investiční akce bylo vyčleněno téměř 70 milionů Kč. Právě u takto významných veřejných prostředků chceme jednoduchá a srozumitelná pravidla kontroly.
Semafor investic.
U každého významného projektu chceme na jednom místě zveřejnit základní údaje tak, aby jim rozuměl i člověk, který běžně nečte rozpočtové dokumenty.
Veřejná karta projektu má ukazovat původní a aktuální cenu, výši dotace, skutečný podíl města, původní a aktuální termín, stav realizace, odpovědnost a důvod případných změn.
Jednoduché označení může ukázat, zda projekt pokračuje podle plánu, zda existuje riziko nebo zda už došlo k významnému problému.
Veřejné peníze musí být veřejně srozumitelné.
Test 10 let.
U velkých investic nechceme hodnotit pouze cenu otevření. Chceme před rozhodnutím znát i cenu dalších let. Proto navrhujeme jednoduchý Test 10 let.
U významného projektu se má město ptát: Kolik stojí? Kolik zaplatí Roudnice? Kdo bude majetek vlastnit? Kdo ponese případné zdražení? Kolik bude stát roční provoz? Kdo ponese případnou provozní ztrátu? Kolik bude projekt stát město za deset let? A jaký konkrétní přínos přinese obyvatelům?
Smyslem není investice blokovat. Smyslem je rozhodovat se s vědomím všech dlouhodobých závazků.
Nezajímá nás jen cena stavby. Zajímá nás cena její budoucnosti.
Dotace nejsou totéž co nulový náklad.
Dotace mohou městu umožnit realizovat projekty, které by jinak nebyly možné. Vždy je ale potřeba znát spoluúčast, podmínky dotace a budoucí provozní náklady.
Chceme proto u významných dotačních projektů zveřejňovat nejen získanou dotaci, ale i celkovou cenu, podíl města a předpokládané náklady po dokončení.
Stejný princip má platit pro vlastní projekty města i pro projekty jiných organizací, které město významně finančně podporuje.
Dotace může pomoci zaplatit stavbu. Neznamená ale, že její budoucnost bude zdarma.
Kino Sokol jako příklad, proč chceme znát celý účet.
Projekt Kulturního a kreativního centra Kino Sokol ukazuje, proč je důležité posuzovat veřejnou podporu v celém kontextu.
Podle města jsou celkové náklady projektu odhadovány na více než 112 milionů Kč a podpora z Operačního programu Spravedlivá transformace může dosáhnout až 94,6 milionu Kč. Zastupitelstvo města v červnu 2026 schválilo smlouvy umožňující finanční podporu projektu.
Tyto údaje samy o sobě nejsou hodnocením projektu; jsou důvodem, proč chceme u významných podporovaných investic znát celý dlouhodobý účet. Nejde o to předem říkat, že kulturní nebo spolkový projekt je dobrý či špatný. Chceme u podobně významných projektů znát kompletní dlouhodobý účet: kolik veřejných prostředků do projektu vstoupí, co za ně město a jeho obyvatelé získají a jaké budou budoucí závazky a provozní náklady.
Stejná pravidla pro sport, kulturu i vlastní investice města.
Rozpočet srozumitelný občanům.
Rozpočty, rozpočtová opatření a smlouvy město zveřejňuje. Chceme ale jít ještě o krok dál a převést nejdůležitější údaje do jednoduchého přehledu.
Občan by měl bez studování desítek stran dokumentů vidět, kolik město získává, kam směřují největší výdaje, jaké investice právě probíhají a jak se jejich cena a termín vyvíjejí.
Nechceme méně informací. Chceme, aby byly informace, které už existují, jednodušeji použitelné pro veřejnou kontrolu.
Městský majetek musí mít plán.
Veřejné peníze nejsou jen rozpočet na nové stavby. Významnou hodnotu představuje také majetek města.
U významných budov a prostor chceme znát jejich využití, náklady, technický stav a dlouhodobý plán. Pokud je objekt dlouhodobě nevyužitý nebo nákladný, má být zřejmé, zda ho chce město opravit, pronajmout, změnit jeho využití nebo řešit jiným způsobem
Cílem je, aby městský majetek nebyl jen položkou v evidenci, ale měl jasný účel.
Městský majetek má sloužit občanům města.
Co chceme tedy dělat?
1. Zavést veřejný Semafor investic pro významné projekty města.
2. U velkých investic používat Test 10 let a zveřejňovat dlouhodobé provozní dopady.
3. U dotačních projektů ukazovat celkovou cenu, dotaci, podíl města a budoucí náklady.
4. Stejná pravidla kontroly používat pro vlastní projekty města i významně podporované externí projekty.
5. Převést klíčová rozpočtová data do jednoduchého veřejného přehledu.
6. U významného městského majetku zveřejňovat jeho využití, náklady a dlouhodobý plán.
